Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny v odvětvových strukturách v České republice
Man, Lukáš
Bakalářská práce si klade za cíl porovnat změny v odvětvové struktuře, dle klasifi-kace NACE, České republiky. Literární rešerše se bude zabývat teoretickým poje-tím strukturálních změn s jejich příčinami, a to hlavně z hlediska technologického pokroku a globalizaci. Analytická část se bude zabývat analýzou strukturálních změn v letech 2007-2017 podle 3 vybraných kritérií a to zaměstnaností, hrubou přidanou hodnotou a průměrnými hrubými mzdy. Dále budou porovnávaný 3 vybraná odvětví se Slovenskou republikou.
Vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob v ČR
Novotná, Veronika ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj inkasa daně z příjmu právnických osob v České republice v letech 2006-2014. Dále má tato diplomová práce za cíl analyzovat vývoj využití odpočtů a slev v České republice za sledované období. V teoretické části se zaměřím na popis daně z příjmu právnických osob. Dále na popis odpočtů, a to jak z teoretického pohledu, tak i konkrétního popisu, jaké typy odpočtů česká legislativa umožňuje. V kapitole 1.4 bude následovat i popis slev obdobným způsobem. Následně praktická část obsahuje jak analýzu závislosti výnosu daně z příjmu právnických osob na sazbě daně z příjmu právnických osob, tak na hrubé přidané hodnotě, či na hrubém domácím produktu. V kapitole 2.2 je provedeno testování, zda hrubá přidaná hodnota, či hrubý domácí produkt ovlivňuje uplatňování odpočtů, které jsou rozdělené na různé skupiny, to jak z celkového pohledu, tak z pohledu typu právní formy, či NACE. V kapitole 2.3 je provedena obdobná analýza, nikoliv u odpočtů, nýbrž u slev.
Vývoj pojistného trhu v ČR po roce 2004 v kontextu makroekonomických ukazatelů
Hrubanová, Magdalena ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Houžvičková, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojistným trhem v ČR po roce 2004. Hlavním cílem této práce je ověřit hypotézu, že vývoj pojistného trhu dle odvětvových statistik odpovídá vývoji dle národních účtů. Tuto hypotézu se snažím dokázat porovnáním vývoje předepsaného pojistného s hrubou přidanou hodnotou. Na základě analýzy odchylek bazických indexů, temp růstu a vypočítáním korelačního koeficientu cyklických složek časových řad daných ukazatelů zamítám stanovenou hypotézu. Za hlavní důvod zamítnutí hypotézy považuji odlišnost metodiky obou ukazatelů. Jako vedlejší cíl stanovuji analýzu pojistného trhu pomocí vybraných makroekonomických ukazatelů a jejich porovnání s celou ekonomikou. V této části analyzuji hrubou přidanou hodnotu, zaměstnanost, mzdy a platy a produktivitu práce. V poslední části charakterizuji pojistný trh v ČR pomocí následujících ukazatelů: náklady na pojistná plnění, škodovost, pojištěnost a propojištěnost.
NÁRODOHODSPODÁŘSKÉ DOPADY INSTITUCIONÁLNÍ RESTRUKTURALIZACE APLIKOVANÉHO ČESKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO VÝZKUMU
Šlajs, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Dyba, Karel (oponent) ; Valenčík, Radim (oponent)
Tato disertační práce s názvem Národohospodářské dopady institucionální restrukturalizace aplikovaného českého zemědělského výzkumu řeší problematiku efektivnosti aplikovaného národního agrárního výzkumu, který je financován z veřejných prostředků. Cílem této práce je popsat současnou základnu aplikovaného zemědělského výzkumu financovaného státem, resp. těch vědeckých institucí, které mají nárok na každoroční institucionální příspěvek pro dlouhodobý rozvoj. Popsat jejich zaměření a strukturu výsledků. Dalším cílem je hledat možné rezervy v systému a navrhnout restrukturalizaci národního aplikovaného zemědělského výzkumu v organizacích přímo zřizovaných Ministerstvem zemědělství České republiky. Zaměřil jsem se na porovnání výstupů vědeckých institucí v obdobích programů podpory vědy a výzkumu od roku 2007. V datech, která hodnotí samotné výzkumné instituce, využívám základny za posledních pět let. Z hlediska efektivity aplikovaného zemědělského výzkumu jsou využita data od roku 1989, resp. 2003. Zvolené téma disertační práce jsem řešil postupnými kroky. Nejprve jsem hodnotil jednotlivé výzkumné instituce z hlediska jejich výstupů v rámci vyhlášených programů podpory vědy a výzkumu. Hledal jsem argumentaci, zda existuje ve stávajícím systému veřejných výzkumných institucí substitut ve formě privátní výzkumné organizace. Takovéto jsem nenašel. Státem zřizovaný aplikovaný agrární výzkum je ve svém obsahu unikátní. Pro ucelený pohled, jsem v rámci analyzoval strukturu a typy dosažených výsledků výzkumu ve vyhlášených programech podpory. Tedy problematika byla řešena zejména pomocí komparační analýzy na základě literatury, dat a jejich agregovaných výsledků. Národohospodářské dopady jsou zpracovány na podkladě výkonnosti zemědělsko-potravinářského komplexu ve smyslu hrubé přidané hodnoty, socio-demografických údajů o pracovnících v oboru a komplexu. Disertační práce navrhuje novou strukturu organizace aplikovaného agrárního výzkumu zřizovaného státem. Je navržen systém centrální agrární výzkumné organizace na půdorysu stávajícího geografického rozložení na území u hlavního města a Brna. Vytvořené řešení poskytuje komplexnější využití stávajícího nevyužitého potenciálu agrárních veřejných výzkumných organizací a zároveň jsou aplikovány standardní prvky moderního řízení společnosti. Provedeným výzkumem jsem zjistil, že velkým nedostatkem je stávající systém financování vědy a výzkumu, který klade na výzkumné organizace požadavky na kvantitu než kvalitu výstupu. Zároveň také práce ukázala, že existuje řešení ze současného roztříštěného systému organizace aplikovaného zemědělského výzkumu při zachování jeho unikátních možností. Výsledky této práce umožňují, v případě politické vůle, realizovat větší efektivitu aplikovaného agrárního výzkumu založeného státem v České republice.
Příspěvky sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty
BEDNÁŘOVÁ, Monika
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení příspěvků sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty. V první části této práce byly popsány teoretické pojmy související s hrubou přidanou hodnotou národního hospodářství. K výpočtům byly použity analytické postupy, které lze využít pouze v případě, že se jedná o aditivní vazbu mezi jednotlivými faktory. Na základě postupů uvedených v metodice došlo v praktické části ke zhodnocení příspěvků sekcí k tvorbě hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. V daném časovém horizontu příspěvky institucionálních sektorů i skupin oddílů v členění dle úrovně technologie vykázaly určitou závislost na reálném hospodářském cyklu. Ačkoliv nejsilnějším institucionálním sektorem jsou nefinanční podniky, tak v době krize byly spolu s vládními institucemi zasaženy nejvíce. Naopak silnou pozici v době krize vykázal sektor finančních institucí. Co se týče seskupení oddílů dle úrovně technologie, nejvíce k hrubé přidané hodnotě národního hospodářství přispívají skupiny B1 a B2. U všech skupin byl zaznamenán vliv hospodářského cyklu, ale skupina C dle výsledků nereagovala až tak citlivě jako ostatní skupiny.
Ekonomická situace v České republice před rokem 1989
Novák, Jiří ; Vltavská, Kristýna (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat vývoj ekonomické situace v České republice v letech 1970 až 1989. Bakalářská práce objasňuje základní pojmy z oblasti odhadů hrubého domácího produktu a metodiku přepočtů mezi systémem bilancí národního hospodářství a systémem národních účtů. Dále se práce zabývá vývojem celkové zaměstnanosti a analýzou produktivity práce. Použité zdroje dat vycházejí z publikovaných zdrojů Federálního statistického úřadu a Českého statistického úřadu před rokem 1989, jenž byly zpracovány v rámci projektu katedry ekonomické statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze na rekonstrukci historické časové řady HDP a jeho složek v ESA 2010. Dlouhé časové řady makroekonomických indikátorů mají přínos pro ekonomické výzkumy a poskytují cenná data pro statistické analýzy vývoje a předpovědí. Práce představuje výsledky přepočtů hrubého domácího produktu a z něj odvozených ukazatelů popisů ekonomické situace. Prezentované výsledky jsou doplněny o údaje z Českého statistického úřadu od roku 1990 do roku 2014.
Srovnání vývoje hrubého domácího produktu v Evropské unii.
Šimek, David ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Čadík, Jindřich (oponent)
Tématem této bakalářské práce je srovnání hrubého domácího produktu v Evropské unii. Cílem práce je poté analyzovat vývoj hrubého domácího produktu v Evropské unii v letech 1996 až 2011. Mezi lety 1996 a 2005 bude analýza provedena pouze obecnějším rázem a hlavní pozornost bude soustředěna na roky 2006 až 2011. V druhém oddílu analytické části dojde k srovnání hrubých přidaných hodnot jednotlivých odvětví pomocí výrobní metody výpočtu hrubého domácího produktu.
Srovnání vývoje hrubého domácího produktu v Evrospké unii.
Vápeník, Jan ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Sirůček, Pavel (oponent)
Základním tématem bakalářské práce je problematika hrubého domácího produktu. Prvním cílem je srovnat vývoj hrubého domácího produktu v Evropské unii v letech 2005 až 2010. Také je věnována pozornost vývoji hrubého domácího produktu v členských státech, které se nejvíce lišily od průměrného vývoje v Evropské unii. Druhým cílem práce je analyzovat hrubý domácí produkt dle výrobní metody, tedy podle hrubé přidané hodnoty vytvořené jednotlivými odvětvími. Důraz je kladem jednak na srovnání jednotlivých odvětví mezi členskými státy Evropské unie a také na srovnání vývoje každého odvětví v době před ekonomickou krizí a během ekonomické krize v letech 2007 až 2010. Výsledkem bakalářské práce je stanovení let, ve kterých byl vývoj hrubého domácího produktu největší nebo naopak nejmenší, a dále stanovení členských zemí, ve kterých byl dopad ekonomické krize největší.
Význam veřejných výdajů z pohledu ekonomického růstu a produktivity
HARENČÁKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce má za úkol zhodnotit jaký vliv mají veřejné výdaje na ekonomický růst a produktivitu ekonomiky. První část je věnována teoretickým poznatkům, které se týkají dané problematiky. V druhé části, která je rozdělena podle dílčích cílů, jako jsou vývoj veřejných výdajů, ekonomický růst, hrubá přidaná hodnota, počet odpracovaných hodin, tvorba hrubého fixního kapitálu a produktivity práce a kapitálu, je pozorován jejich vývoj a členění dle odvětví. Data jsou získána z Českého statistického úřadu a z nich poté vypočítány ve statistickém programu Statistica výsledné vlivy.
Výkonnost ekonomiky regionu
KLOUD, Petr
Práce se zabývá měřením výkonnosti regionu na konkrétním případě Jihočeského kraje, identifikací problémů, které souvisejí s použitím nakroekonomických ukazatelů na regionální úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.